Víno Blatel

Vinice v Hluku

Vinice v Hluku založil postupně bývalý Státní statek Uherský Brod. Po terénních
úpravách byly vinice situovány do formy až dvacet metrů širokých teras ve Vinných
hůrách, které jsou obráceny směrem na jih. Réva totiž vyžaduje polohy chráněné před
severními větry, kde slunce svítí po celý den a kde se netvoří mrazové kotliny.
Celý blok se rozdělil na tři části: první  a druhá část byly vysazeny na výměře 14
ha v roce 1984 v odrůdách Müller Thurgau, Veltlínské zelené, Rulandské bílé,
Rulandské šedé a Ryzlink rýnský, k rozšíření třetí části terasy o výměru čtyř
hektarů Muškátu moravského došlo o rok později. Zbývající plocha o rozloze 7,6
ha byla vysazena v roce 1998 již společností VÍNO BLATEL, a. s. Jednalo se o
odrůdy k rozšíření nabídkového sortimentu vína Sauvignon, Cabernet Sauvignon a
Pálava.


Další vhodná poloha pro výsadbu vinice se vybrala v trati zvané "Chrastě",
kde se v roce 1985 vysadily ve sponech 2,2*1 m odrůdy Ryzlink rýnský, Müller
Thurgau a na sousedním pozemku zvaném "Nivky", kde se v roce 1986 vysadil sortiment
Ryzlink rýnský, Rulandské bílé, Rulandské šedé a modrá odrůda André. Stávající vinice
jsou ve tvaru rýnskohesenského vedení. Půdy jsou těžké, slínové, místy hlinité,
zatravněné přes jedno meziřadí. Tyto vinice tvoří severní okraj Podoblasti Slovácka,
kam zasahuje oblouk Bílých Karpat. Tomuto handicapu odpovídají proto i výnosy révy.
Přitěžující je rovněž počet vysazených jedinců na hektar ve vinici Vinné hůry, kde
jsou terasy. Počet keřů na jeden hektar se v současnosti pohybuje okolo 1 600 kusů.


Od roku 1999 byla zahájena výsadba nových vinic. Vhodné pozemky se začaly od
majitelů vykupovat anebo dlouhodobě pronajímat. Nově registrovanou a zároveň velmi
rozšiřovanou odrůdou Chardonnay se nejdříve vysazovala trať Dílce. Výměra byla 2,55
ha ve sponu 2,5*1m. V dalším roce se pokračovalo na sousedním pozemku o ploše 3,51
ha ve stejném sponu a odrůdě. V roce 2001 pokračovala další výsadba opět v horním
dílci na ucelení bloku,  a to 3,3 ha stejnou odrůdou Chardonnay  a dalším blokem o
výměře 4,94 ha s odrůdami Müller Thurgau, Frankovka a Muškát moravský. Současně se
v Plachtách vysadila nová odrůda Merlot ve sponu 2,5*1 m o ploše 3,1 ha. Zvolený
spon ve vinici byl určen danou technikou pro obdělávání v meziřadí a pro zvýšení
počtu jedinců na hektar. Merlot pochází z Francie. Výnosy se musí redukovat, aby
se docílilo lepšího vyzrátí hroznu, habitus je silnějšího vzrůstu a proto se řeže
na polotažně o čtyřech až šesti očkách, což se promítne i v dávkách základních
živin pro keř.

Přiblížil se vstup do Evropské unie (EU) a byl vydán nový vinařský zákon. Tato
fakta změnila systém výsadby vinic. Až do vstupu České republiky do EU se mohly
vysazovat vinice jednak na panenské půdě, která byla zařazena do viničních tratí,
jednak na ploše dříve vyklučených vinic.

Vstupem do EU nastal stop stav vinic. V praxi to znamená, že se vinice mohou
pouze obnovovat na registrovaných plochách Ústředním kontrolním zkušebním ústavem
zemědělským v Oblekovicích. Současně proběhla kategorizace vinic v obcích,
kdy blatnické i hlucké vinice byly zařazeny do I. kategorie. Vinice, kterou
jsou zařazeny do III. kategorie, se již nesmí více obnovovat. Na základě uvedených
skutečností přikročila společnost VÍNO BLATEL, a.s., ve velkém měřítku k nákupu nebo
dlouhodobému pronájmu pozemků od stávajících majitelů. Podařilo se scelit pozemky
v trati:

Nadfloriánčí do výměry     30,20  ha

 Dílce
     17,17  ha

 Plachty
     25,78  ha

Výsadba pokračovala v roce 2002 v trati  Dílce na ploše 17,17 ha o sponě 2,5*1,0 m
v odrůdách Rulandské bílé, Rulandské modré, Tramín, Sauvignon, Sylvánské zelené.

Největší plocha byla osázená révou v roce 2003. Jednalo se o panenskou půdu v trati Nadfloriánčí a
Plachty, kde podle kroniky vlastnil za svého života menší vinici učitel národů J. A.
Komenský. Odrůdové zastoupení na Nadfloriánčí je dosti široké - Müller Thurgau,
Rulandské bílé, Rulandské modré, Modrý Portugal, Zweigeltrebe, Tramín, Sylván zelený,
Sauvignon a nově povolený Kerner. Tento trend způsobil u nás nedostatek révových sazenic,
kdy se nakupovalo hlavně v zahraničí (Maďarsko, Slovinsko). V Plachtách byla výsadba
zaměřena  výhradně na modré odrůdy a to Merlot, Frankovka, Svatovavřinecké. Uvedené
polohy se vyznačují těžkými půdami, ale hlavně velkým množstvím kamení. Kamenité
půdy mají tu výhodu, že se přes den kámen vyhřeje a v noci uvolňuje naakumulované
teplo, což je pro révu přínosem. Naopak nevýhodou je, že se při obdělávání meziřadí
značně poškozuje mechanizace.

Celková výměra osázená v roce 2003 byla 50 ha půdy, což se odrazilo nejen v
náročnosti na obdělání mechanizací, ale hlavně ruční okopávkou, která se zajišťovala
brigádníky ze Strání. V následném roce se plocha pro výsadbu ustálila na 18,5 ha v
trati Plachty a Nadhajčí. Odrůdové zastoupení zůstalo pro Plachty modré, to je
Frankovka a Svatovavřinecké. V Nadhajčí tvořily sortiment Frankovky, Modrý Portugal
a Dornfolder, což je nově povolená modrá odrůda z Německa, kde se pro svou intenzivní
barvu a jedinečnost těší velké oblibě.

Podmínkou je zatížení na keř čtyřmi až šesti očky na metr čtvereční. Z bílých
odrůd je to Veltlín zelený, Müller Thurgau, Chardonnay. Pro rok 2005 zůstane
hlavním úkolem podsadba vinic a dosazení, čímž dojde ke zvýšení počtu jedinců
na hektar.

Dalším neméně důležitým krokem je vybudování opěrných drátěnek. Zvažovaly se
sloupky betonové, kovové pozinkované, nově do výroby zaváděné sloupky plastové
anebo sloupky dřevěné. Z hlediska přestupu na novou technologii ve vinicích,
náročnosti na jejich kvalitu i cenu,  byly nakonec jako krajové vybrány sloupky
kovové a jako středové sloupky plastové. Zvolený spon pro veškeré výsadby je 2,5
m šíře meziřadí a vzdálenosti keřů v řádku se budou pohybovat od 0,9 až 1 m.

Počet jedinců dosáhne až 4 400 na hektar, což umožní cíleně řídit zatížení
jednotlivých keřů s promítnutím do kvality sklízené suroviny.